Koordinátorky:
Radka Slavíčková, DiS.
Barbora Šrámková, DiS.
Lektoři klubu:
Helena Popelková *1972
Klub v Milíčovském lese: PO-ÚT
Vystudovala jsem obor textilní výtvarnictví (tkání, paličkování,
krajka, tvorba tapiserii) na ŠUUV. Vždy mě bavilo vyrábět a tvořit z různých materiálů. Občas šiji patchwork. Také s dětmi ráda
sportuji. Lyžujeme, potápíme se. 10let jsem se věnovala závodnímu jachtingu a i teď občas vypomáhám s dětmi jako instruktor na táborech. Jsem věřící, 30 let vdaná a postupně se nám narodilo pět dětí. Žili jsme nejen v Praze ale i v Polsku a Bulharsku,
vyzkoušeli různé školy a přístupy, kulturu i jazyky. Sama jsem se stala instruktorkou FIE, což je metoda jak rozvíjet kognitivní funkce nejen u děti. Děti jsou pro mě darem, baví mě jejich upřímnost a bezprostřednost. Jsem také ráda v přírodě, stále ji obdivuji. Dálkově studuji Zahradnickou školu v Mělníku, jsem členem spolku Přírodní zahrady a o některé zahrady i aktivně pečuji. K průvodcování v lesní školce mě inspiroval syn, který studoval ve Sv. Janu pod Skalou pedagogiku a také občas průvodcoval.
Jan Smělý *1988
Klub v Milíčovském lese: PO-ÚT
Vlastní děti zatím nemám, ale k dětem mám celoživotně blízko. Mám celkem 8 sourozenců, z toho 7 mladších. Ve všech mých životních etapách byly v mém nejbližším okolí děti. Být s dětmi je pro mě přirozené. Na dětech oceňuji bezprostřednost, přímost, neschopnost přetvářky. Snažím se takový sám být, a to je základem mého přístupu k dětem: na nic si nehrát. Být sám sebou. Děti to cítí a proto ve mě mívají důvěru. Zároveň vědomě uplatňuji principiální postoj, který jsem měl to štěstí pocítit v dětství od svých rodičů: děti beru vážně. Jsou pro mě stejně plnohodnotnými partnery pro dialog (v nejširším smyslu) jako kdokoli jiný. Snažím se nikdy nestavět do pozice formální autority a i když něco rozhoduji či zakazuji, nebo k něčemu nabádám, snažím se dělat to takovou formou, aby dítě cítilo, že to není příkaz shora, ale nabídka k partnerství a konstruktivní shodě. Kromě toho jsem liberál, takže mám tendenci spíš nechat děti žít (tj. si hrát – to je hlavním smyslem dětství), než je „formovat“. Zkrátka, děti jsou pro mě kamarádi, nikoli „objekty výchovy“. Jinak jsem vystudoval dějiny filmu ve Francii, 9 let jsem pracoval jako překladatel, 15 let se průběžně věnuji psychoterapii. Vztah k přírodě mám od dětství: tábory, běžky, voda, kola, přechody hor… Kdykoli mohu, chodím s batohem po horách. Kromě Čech nejraději na Balkáně.
Aneta Mrkvová *1981
Klub v Milíčovském lese: ST-ČT
Vystudovala pedagogickou fakultu, rok pracovala jako dobrovolnice v Německu, organizovala česko-německá setkávání mládeže, byla nadšenou jazykovou animátorkou. Pak se vrátila do Čech a vrhla se do víru školství na jednom pražském gymnáziu. Po nějaké době odešla na rodičovskou dovolenou a je moc vděčná za tento dar, který prostřednictvím svých dětí dostala. Během svého těhotenství chodila na cvičení pro těhotné, absolvovala lektorský kurz a cvičení pro těhotné, které pak sama vedla. Objevila alternativní pedagogické přístupy: Montessori a Waldorf. Waldorfská pedagogika ji zaujala a začala chodit se svými dětmi do waldorfského mateřského centra, které je součástí waldorfské školky. Časem spolu s dalšími dobrovolnicemi začala toto mateřské centrum vést.
Absolvovala kurz Respektovat a být respektován. Účastnila se kurzu Intuitivní pedagogiky a vytváření komunit podle S. Pecka. Úzký kontakt s přírodou ji dovedl až mezi nás do „lesní školky“. Líbí se jí kombinace bytí s dětmi ve volné přírodě, společné tvoření a objevování.
Michal Švec *1985
Klub v Milíčovském lese: ST, ČT, PÁ
Vystudoval průmyslovku v Mostě a magisterské studium na strojní fakultě ZČU v Plzni. Několik let pracoval na pozici projektanta-konstruktéra v mezinárodní firmě. Práce ho však nenaplňovala a přišel impuls najít smysluplnější uplatnění v životě. Začaly ho přitahovat alternativní směry vzdělávání, psychologie a osobní rozvoj. Absolvoval několik sebezkušenostních výcviků, včetně rodinných
konstelací, a profesionální koučovací program dle
nejmodernějších poznatků neurověd. Od roku 2017 pomáhá lidem jako kouč na volné noze rozpoznat jejich talent a realizovat se v osobním i profesním životě. Má zkušenosti s průvodcovstvím dětí z jiných lesních klubů a prací instruktora outdoor-akcí založených na metodě zážitkové pedagogiky. Jeho vášní je mírumilovné bojové umění aikidó, kterému se věnuje již několik let, a pomáhá také s vedením tréninků dospělých i dětí od 5-16 let. Rád tráví čas v přírodě a děti jsou mu velkou inspirací. Baví ho podporovat je v jejich přirozeném rozvoji s dostatkem volné hry a pohybu venku. Respektující přístup je mu blízký.
Anna Tomanová *1990
Klub v Milíčovském lese: PÁ
Narodila se v Praze, vystudovala výtvarnou výchovu na pedagogické fakultě a potom restaurování nástěnné malby. Během studií měla možnost získat rozmanité pracovní zkušenosti, mimo jiné jako osobní asistentka hendikepovaných, lektorka angličtiny
v mateřské školce nebo jako dobrovolnická podpora zahraničích studentů v ČR. V rámci studia se zúčastnila tří stáží v cizině – v Německu a ve Francii, kde pak zůstala nějaký čas žít. Od dětství jezdila na výtvarně zaměřené letní tábory, nejprve jako účastník, později jako vedoucí. Po několika letech v restaurátorské praxi si uvědomila, ze jí chybí kontakt s lidmi a přírodou, a to ji přivedlo do lesní školky. Ráda tráví čas venku a v pohybu. V lesní školce a v práci s dětmi vidí dobrý doplněk ke svému oboru – k „zírání dozdi“. Ráda by ve své osobě spojila péči o památky s péčí o lidské
bytosti. Baví ji tanec, divadlo (především to loutkové, absolvovala Loutkářskou konzervatoř), výtvarné umění, zpěv, cizí jazyky a kultury, propojování lidí a komunitní život. Zajímá ji psychosomatika jako nástroj komplexní péče o duši i tělo. Děti ji inspirují a dávají nahlédnout do světa nekonečných možností, na který dospělí někdy zapomínají. Práci průvodkyně v lesním klubu vnímá jako příležitost ke vzájemnému učení se a obohacení.